Jaké finanční náhrady může zaměstnanec požadovat?
1. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Zaměstnanec má jednoduše řečeno nárok na doplacení rozdílu mezi tím, co vydělával před úrazem / nemocí z povolání a tím, co dostává během pracovní neschopnosti způsobené pracovním (tj. náhradou mzdy či nemocenskou).
2. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta)
Pokud zaměstnanec nedosahuje původního výdělku, má právo na pravidelnou rentu jako vyrovnání dlouhodobé ztráty příjmu. Renta kompenzuje rozdíl v příjmech po skončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud k němu došlo v důsledku úrazu či nemoci.
3. Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění
Za samotné zranění má zaměstnanec nárok na jednorázové odškodnění bolesti.
Pokud má zaměstnanec trvalé následky, náleží mu též náhrada ztížení jeho společenského uplatnění.
4. Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru
Při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, přísluší zaměstnanci jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (dříve odstupné).
5. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
Zaměstnanec má právo na proplacení účelně vynaložených výdajů, například na:
- léky, rehabilitace, zdravotní pomůcky apod.,
- dopravu do zdravotnického zařízení,
- nebo i pomoc v domácnosti, pokud se o sebe poškozený nemůže v důsledku pracovního úrazu / nemoci z povolání postarat sám.
6. Náhrada věcné škody
Utrpí-li zaměstnanec při úrazu škodu na nějaké jeho věci – typicky brýle, telefon, oblečení – má nárok i na její náhradu.
7. Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví
Při velmi vážném poškození zdraví zaměstnance (např. komatózní stavy, závažná poškození mozku apod.), mohou mít jeho blízcí nárok na jednorázovou náhradu za duševní újmu, kterou v důsledku situace prožívají.
Nároky pozůstalých
Jiné, ale obdobné nároky pak vznikají pozůstalým, pokud zaměstnanec v důsledku smrtelného pracovního úrazu zemře.
1. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
Podobně jako výše má při vynaložení nákladů spojených s léčením zaměstnanec či jiné osoby, které náklad vynaložily, nárok na jejich náhradu.
2. Náhrada nákladů spojených s pohřbem
Tomu, kdo tyto náklady vynaložil, náleží náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky, výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a část obvyklých výdajů na smuteční ošacení.
3. Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
Pozůstalí, kterým zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, mohou mít nárok i na její náhradu.
4. Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
Jedná se o odškodnění za duševní újmu způsobenou ztrátou blízkého člověka.
Jak nároky uplatnit?
Všechny nároky je nutné řádně doložit a prokázat. U některých je situace snazší – například ztrátu na výdělku z větší části spočítá zaměstnavatel – u jiných se zaměstnanec neobejde bez určitého úsilí na své straně – například pro získání náhrady bolesti a ztížení společenského uplatnění se zpravidla neobejde bez vlastního lékařského posudku.
Jak vidno, nároků spojených s pracovními úrazy a nemocemi z povolání je celá řada. Proto tento článek obsahuje jejich výčet a pouze stručný popis. V dalších příspěvcích rozebereme jednotlivé dílčí nároky podrobněji.
